Také znáte situace, že se vám ve výběhu množí různorodá a mnohdy opravdu nechtěná potrava pro koně od kolemjdoucích? Bohužel není výjimkou, že lidé, většinou nejspíš v dobrém úmyslu, zkouší krmit koně a (mnohdy i jiná zvířata) naprosto nevhodnými věcmi, jako třeba vlastní svačinou. Ti „uvědomělejší“ kolemjdoucí nahází koním jablka, mrkve a suché pečivo (snad neplesnivé), ale ani to po dvaceti krmících lidech za den není úplně ideální a malá porce.

Co tedy s tím? Tím, že dáme na plot cedulku s nápisem „PROSÍME, NEKRMTE NAŠE KONĚ“ toho kolikrát moc nezmůžeme. Bohužel jako lidé jsme někdy slepí a bezohlední. Pokud se nám podaří někoho takříkajíc „přistihnout při činu“, můžeme ho zkusit slušně, ale důrazně upozornit na to, že naše zvířata mají svou krmnou dávku, která nepočítá s přídavky, o kterých nevíme, a pokud jim chtějí nějak přilepšit, ať klidně přijdou a přinesou do stáje to, co by chtěli porozdávat a my to koníkům rozdělíme podle vlastního uvážení, aby to nikomu nemohlo uškodit. Bohužel ne vždy se toto setká s pochopením a někteří lidé odchází nabubřelí a dotknutí, protože oni přece nic špatného neudělali a ještě nás v hospodě nebo obchodě pomluví, protože nám jejich chleba není dost dobrý.

Lidé si většinou neuvědomují, co vlastně mohou svým neuváženým chováním způsobit. Proto je důležité zapracovat na osvětě.

Jak na to? Na někoho působí cedulka s vyobrazením a popiskem zdravotních i jiných komplikací, které mohou po nakrmení následovat. Některé lidi odradí strach o ně samotné. Takže na někoho bude fungovat upozornění, že by ho kůň mohl kousnout, popřípadě klidně kopnout, jiného odradí obrázek koně s nafouklým břichem nemohoucně ležícím v trávě. Co se týká zranění, tak bohužel ta lidská nejsou jediná, která hrozí. Ve stádě si kvůli krmícím kolemjdoucím mohou koně ublížit i vzájemně, což si lidé mnohdy vysvětlují, úplně jinak než by bylo žádoucí – mají chudáci hlad, tak se o to perou!

Nejlepším způsobem osvěty bývá vlastní zkušenost. Pokud máme koně někde na vsi, neměl by být problém nechat si vyhlásit místním rozhlasem, že je nežádoucí krmit koně i jiná cizí zvířata a pozvat sousedy a spoluobčany (klidně i s taškami naplněnými pochoutkami), na organizované krmení spojené s povídáním si o tom, proč je nekontrolované přikrmování nebezpečné, co všechno může způsobit a jaké následky pak zvířata a jejich majitelé nesou.

Pokud nezabere žádná forma osvěty, je asi jediné řešení. Znemožnit cizím lidem bližší přístup k našim svěřencům, jen tak někoho nebude bavit házet koním žrádlo za zábranu, přes kterou na ně neuvidí nebo nedosáhnou. Můžeme vysázet živý plot nebo natáhnout za pásku s elektrikou plot, na který přiděláme zelenou síťovinu, skrz kterou nám nikdo zvířata nepřikrmí, případně postavit hradbu (samozřejmě trochu s nadsázkou). Je to sice čas a investice navíc, ale je to čas a investice do zdraví a pohody našich koní a co je víc?

Máte zkušenosti s nechtěným dokrmováním vašich koní, ovcí, koz, psů,…? Povedlo se vám nějakým způsobem předejít dalším takovým případům? Podělte se s námi o vaše zkušenosti!

Šárka Strůnová

Pavel Dušek